16.6.2016 mírnost sobě

16. června 2016 v 23:19 |  den za dnem
mám tu sestru. a emoce. rozhodila mě. ona je takovej diplomat, skrytej manipulátor. já jsem zas ve svým nadšení nad sebou sama invazivní. mluvily jsme a už asi poslední dvě hodiny jsem věděla, že mi už stačí. že to de někam, kde být nechci. nevim, proč sem to neřekla (sakra). nabývalo na intenzitě, až k tomu přišly emoce. je jedno, o co jde.
je mi teď smutno, chybí mi chlap. klasickej útěk od nepříjemných věcí k němu. no a co? on není. i možnost mu napsat jsem zavrhla, nemá to smysl.
uzdravování sebe často obnáší i odříznutí rodiny. aby se i ta mohla vyléčit.


někdy mi chybí ta možnost, kterou už vím, že nechci, prostě hodit všechny ty bolesti do náruče někomu. teda jemu. někdy bych si zase ráda myslela, že mý štěstí spočívá v něčem vnějším. ale nalhat si to už neumím:)
je to dřina. dnes se cítím poněkud semletě.

oh bože, nechce se mi. nechce se mi jít do toho si vzít z té události se sestrou to, co tam zjevně je. uvědomuju si, jak jsem ve svým přesvědčení otravná a že ledaskoho to nezajímá. uvědomuju si, jak často jsem celá rozvášněná chlapovi něco vykládala a jasně že v pozadí bylo měl bys, dělej to jako já, a bla bla bla.
a jaký je toho řešení? automat si najede na odsouzení se. klasika. cesta do pekel.
ale já to už umím jinak. být na sebe hodná. vždy a za všech okolností. je jedno, jak mi to šlo před chvílí, jde o to, jak to jde právě teď.
mírnost
mírnost
mírnost
hlavně k sobě. až to funguje k sobě, bude to fungovat i k ostatním. až plně zvládnu být jemná, mírná, hodná, milující a bezpodmínečná k sobě, teprv pak to jde k druhým.

 


Komentáře

1 banalite banalite | Web | 17. června 2016 v 19:54 | Reagovat

Máš pravdu, ostatní lidi nemůžem přinutit, aby na nás byli hodný, a tak bychom alespoň měli být vždycky hodný sami na sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama