bezpodmínečná láska

6. června 2016 v 12:34 |  den za dnem
myslim, že momentálně žiju bezpodmínečnou lásku. anebo se to učím, okolnostma, bez nucení se do toho. hustý. miluju ho a můžu ho milovat a zároveň po něm nic nechtít. je zajímavý se sledovat, když probíhá některá situace (třeba včerejší: můžu tu dnes přespat?) a sledovat svý nitro. identifikovat si motivy mé zatím nevyřčené nabídky, že pokud by chtěl, ať přijde klidně spát do postele (namísto gauče). chci to říct pro iluzi někdy tam v budoucnu spolu budem? chci to říct proto, že je příjemný citit ho u sebe? chci to říct proto, že nepřijímám současnej rozchod? chci to říct pro...? co cítím? je mi smutno, že je na gauči a ne u mě? jakej ten smutek je? bolí to? kde sem v tom já? a když pak přišel a na chvilku se přitulil a v posteli už zůstal.., co na to ego? a po celou dobu cítím klid (navzdory navečer vypitýmu puerhu:D)

cítím se šťastně. už v pátek jsem cítila štěstí. dnes znova. je pro mě úleva moct ho milovat a zároveň nepotřebovat jeho lásku. mám velkou důvěru v proces. že se všechno děje správně. Natálka říkala v sobotu, že chyby neexistují. to je krásnej svět. bez chyb. můžu ho milovat a on mi u toho nemusí chybět. můžu ho milovat a u toho žít svůj život.
je to velká úleva si to pojmenovat.


ve středu jsem Adélce říkala, že smysl mýho seberozvoje je ve snaze dojít do ZENové zahrádky. do toho míru a klidu v duši. a Markétka mi v pátek dala dárek. omalovánky Rajská zahrádka.
svět je krásnej.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama