vyzva být

2. srpna 2016 v 21:48
mám před sebou slušnou výzvu. přežít svou dovolenou! aneb další kód z dětství se pěkně tluče s mým terapeutickým snažením - bejt svobodná a nezávislá. neumim se jen tak nudit, flákat a užívat si volno.
pamatuju si, jak sem doma chytala lelky, válela se v obyváku na gauči a hlídala hodiny, kdy přijde mamka domů. protože to pak bylo: a nechceš dělat něco pořádnýho?
asi to zná více z nás.
no a dnes? umíme chytat lelky?
nebo nám jde hlavou: a neměla bych spíš dělat něco pořádnýho? než koukat na seriál, luštit křížovku nebo prostě jen čučet do zdi. a tak si vymyslíme. měla bych... a máme seznam. a když ho splníme, ppplácáme se po hrudi a teprv si dovolíme si oddechnout a být se sebou spokojený.
jaká to podmíněná láska k sobě.
fuj.

tak to dnes mám na mysli a nechce se mi jít to léčit.
ze svýho seznamu sem už uklidila terasu, uklidila kuchyň a zametla podlahy, umyla umyvadlo, uvařila si kvalitní snídani i pozdní oběd, šla na jogu, ustlala postel a posbírala prádlo. a teď se dopíkaj sušenky, a já mám tendenci přenýst pc do vedlejší místnosti a přece ta skříň by už zasloužila přeskládat a vytřídit...
mám dovolenou.
v Praze nikdo, s pondělkem odjel i D na druhej konec republiky na kurz.
já si na volný dny naskládala každej den jogu a myslim na Moňu, jak člověk může ulítávat z osamělosti a moře času do cvičení, běhu, jídla, uklízení nebo čehokoli. klidně i do nonstop trávení času s kamarádama, vysedávání po kavárnách, četbě duchovních knih a čehokoli.
a na tom všem je pro mě zásadní - fajn, můžu dělat cokoli, klidně skládat skříň, jogovat nebo meditovat. ale ta činnost má vyrůstat ze svobody. ne z nějakýho srabu a svázanosti vlastním neukojenym nitrem.
a když si vzpomenu na dělání, co smutky zahání, volba jít něco dělat má být svobodná a vědomá a ne zpruzená, uplakaná nebo z nouze vycházející.

tak to je taková moje výzva následujících dní.
užít si volno bez finančních zdrojů, s minimem přítomných kamarádů, s jedním přítomným bývalým partnerem. sama se sebou.

ježiš my sme fakt divnej svět. neumíme být sami se sebou. neumíme se přijímat a milovat jen tak pro nic za nic.

sušenky se povedly.


jdu vedle, na pc nepustím audioknihu, ale nějakou klidnou hudbu, do aromalampy dám můj oblíbenej olej a pověnuju si. děkuju Natálce za to, že vím jak na to.
děkuju sobě, že se si věnuju a pečuju o sebe.

dala bych vám sem prima hudbu, ale nejde to. tak aspoň link:
https://www.youtube.com/watch?v=czi1RRnqR2g

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama