dnes

16. dubna 2017 v 20:10
nepíšu. ptze to moc nepotřebuju a protože jak chybí kontinuita, i známý čtenářky teď moc neví, tak narážím na vlastní nastavený dlaně NE, příliš vysvětlování, příliš uvádění v obraz, příliš odporu z nepochopení. není toho třeba...

mám se docela dobře. s lednem mi započala, a děkuji za to, konečně souvislá terapeutická práce. někdo se mi věnuje a bude to tak následující roky. je to velká úleva. poprvé v životě cítím od osob, co jsou nade mnou, lásku a jasné vedení a ne práskání přes prsty, byť jen očekávané.
s vlastní rodinou je to dobré.
s chlapem (bývalým a jediným) pořád stejný. vídáme se a já v sobě furt mám to přesvědčení, že spolu stejně budem. i když jsme si teď hodně hodně vzdálení a každej si jdeme tu svoji cestu.
v práci dobrý, jsem spokojená na své pozici, s kolegama, se vztahama, s děckama, s náplní práce. rozjíždí se mi druhá práce a mi přijde, že je to přesně na míru. že je to přesně to, co mám dělat. a dostala jsem k tomu už i potvrzení shůry. že je to pro mne dobré.

všechno je takové..., správné. nemám v žádné oblasti mýho žití nějakej nesoulad nebo vzdor. terapie je místy hustá a ještě hustější a to to teprve začíná, ale je v tom velké ano, jsem tam velmi správně. ty všechny vazby kolem toho jsou velmi dobré.
pociťuju už od podzimu v životě silný vděk. i když zima bez slunce byla hutná až depresivní, ten vděk a pocit že jdu správně, byl přítomen i tehdy.

tak asi tolik. jsem nějak správně posazená v žití. a trvá to dlouho a mám důvěru. jsem v procesu a ten je pro mne moc dobrý.
 


Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 16. dubna 2017 v 20:27 | Reagovat

Tak si to uži a nech ti to vydrží čo najdlhšie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama