27.5

27. května 2018 v 15:08
mam kluka.
nemozne se stalo skutecnosti a ja mam kluka. po dvou letech po rozchodu, roku dobrýho dusi boliciho sexu s byvalym, po par pokusech a po jednom ciste mileneckým vztahu, kerej byl lecbou tech predchozich desiti let.

hrobarka ma pravdu. prijdu si uz dospela.
s novym vztahem se nekonalo zadne obri wow, zadne me zamilovani a vysazeni dotycneho na piedestal se zlatym sprejem obdivu. tak jak jsem to vzdycky delala...mam uplne normalniho kluka. prisla jsem k nemu tak nejak mimodek. dospela jsem a prestala potrebovat svy strategie zabezpecujici mi bezpeci v zivote. mohla sem nechat se deje dit a neridit je. mohla sem se ocitnout v necim zajmu a nepropadnout panice a nezdrhnout. mohla jsem rict ano plynuti.
jak jsem byla tak dlouho sama, mela jsem v modlitbe, ze si preju hodnyho kluka s kerym bude krasny milovani. a mam ho. zije samozrejme v miste meho studia a ne tady, a tak si nemuzu pestovat sve zavislacke zvyky. a ony jaksi i prestaly davat smysl. nepripadam si silene zamilovana, jen se tak vnitrne tetelim a mam radost. a tesim se, ze tady tu mou velkomestskou staci jednoho dne ukoncim a vratim se domu ke svym.
myho kluka znam tak pet let, ale nafrnena ven si ho nikdy nevsimla. neni to frajirek, nevynika nad ostatni, nesplnuje moje prisny pozadavky... ale bylo mozno vypnout nahradni system hlavy kecajici mi do zivota. ptze uz muzu byt dospela. ptze uz muzu byt spokojena.

tak tolik. pri poklidne nedeli, kdy se venuju zakazkam a mam vnitrni teseni z toho, ze me neubiji nuda volneho dne. ze pri nekolika hodinach bez deje nepropadam depresi a sneni, co by mohlo byt.

uf. porad je to takove... jak namalovane na slabem papiru hrozicim protrzenim. ale citim, ze jdu dobre. ze jsem spravne. ze jsem si vzala nazpet svuj zivot a drzim ho. i kdyz s nim jeste moc neumim zachazet. vsechno bude. ucim se.

a dekuju.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama